Popisek: Pečovatelka s klientkou
„Pojďme společně poodhalit oponu, za kterou se odehrávají životní osudy, které provázejí lidská přání, moudrost, vděčnost, laskavost, ale i beznaděj, volání o pomoc, touha po soucitu, pochopení, naději anebo jde jednoduše o klasické potřeby být s někým, podělit se o svůj příběh. Jen sdílet a mít na to někoho vedle sebe,“ uvádí radní JUDr. Petr Lachnit a pokračuje:
„Ty šťastnější příběhy mají společné a jednoduché jmenovatele. Těmi jsou totiž pomoc, naděje a radost. Zdá se nám, že v běžném životě je to snadné, máme je a podvědomě jich využíváme a ony fungují. Provázejí nás životem a jsou nepostradatelné. Naprogramují nás totiž automaticky tak, jak si momentálně přejeme a chceme. V životě však přicházejí i situace, kdy tyto devizy, jakoby se postupně vytrácejí, někdy se zdá, že jsou již v nedohlednu. A pak přichází na řadu otázka, co bude dál?
„Ty šťastnější příběhy mají společné a jednoduché jmenovatele. Těmi jsou totiž pomoc, naděje a radost. Zdá se nám, že v běžném životě je to snadné, máme je a podvědomě jich využíváme a ony fungují. Provázejí nás životem a jsou nepostradatelné. Naprogramují nás totiž automaticky tak, jak si momentálně přejeme a chceme. V životě však přicházejí i situace, kdy tyto devizy, jakoby se postupně vytrácejí, někdy se zdá, že jsou již v nedohlednu. A pak přichází na řadu otázka, co bude dál?
A posléze následovala další pomoc pečovatelské služby běžný úklid. Svěřil se, že přítelkyně mu občas uklidí, sám toho moc nezvládne, někdy mu něco upadne a rozhodně není schopen si vytřít ani vyluxovat, když chodí o holi i doma. Návštěvy pečovatelek byly sjednány na odpolední hodiny, do domácnosti docházely pečovatelky Eliška a Ludmila. Klient si na jejich pomoc zvykl, byl rád, že za ním každý den přijdou, poklidí, popovídají si s ním a hlavně umí naslouchat. Po čase si přál, aby s ním pečovatelka byla i delší dobu, a proto si službu rozšířil i o takzvaný dohled. Znamenalo to pro něj hodně, přítomnost, komunikace a sdílení pečovatelky, která má zájem o jeho vyprávění o nelehkém životě, o dcerách a i o jiných záležitostech. Příbuzní žili daleko, nenavštěvovali ho, jen si telefonovali. O víkendech ho navštěvovala přítelkyně, pro kterou byla poskytovaná pomoc ‘spásou‘, jak sama říkala.
Po nějakém čase zesílil, počasí se vylepšilo, bylo jaro a začal chodit ven na procházky v doprovodu pečovatelek. Dal si úkol, dojít si koupit noviny. Povedlo se. Vždy se těšil, pěkně se oblékl a upravil, zase mu na tom záleželo. Dělalo mu dobře, že ho doprovází někdy paní Eliška, jindy paní Ludmila. Po zavedení služby doprovod vozidlem Taxíkem Maxíkem jezdil na kontroly k lékařům a vyřizoval si další záležitostí v doprovodu přítelkyně nebo pečovatelek. Začal zase žít, jak sám říkal, rozhodně není opuštěný, má známé lidi okolo sebe, je zase šťastný, má radost, má plány a hlavně velkou chuť do života.
Příspěvková organizace Centrum sociální a ošetřovatelské pomoci Praha 5 p.o., nám. 14. října, č. 11 provozuje pečovatelskou službu, která je registrovanou sociální službou a je poskytována přímo v domácnostech klientů. Dispečink pečovatelské služby zajišťují tři koordinátorky a dvě sociální pracovnice na telefonním čísle 257 318 995 nebo na mobilu 775 788 003. Lze s nimi konzultovat situace, poradit se v nesnázích nebo si přímo objednat pečovatelskou službu. Navštívit nás můžete i osobně na adrese nám. 14. října č. 11 přímo v přízemí domu. Pečovatelská služba je provozována nepřetržitě, během celého roku. Funguje ve všední dny od půl osmé od rána do půl osmé do večera, včetně sobot, nedělí a svátků. Služba je určena občanům, kteří bydlí na Praze 5, mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění, což jsou především senioři. Je také poskytována občanům se zdravotním a tělesným postižením, starším 35 let a dále rodinám s dětmi, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Do terénu vyjíždí pečovatelky i o víkendech a svátcích právě k těm, kteří službu potřebují, jsou osamocení a jejich zdravotní stav vyžaduje každodenní péči, takže nemohou zůstat bez pomoci druhých.
Nejen naše pečovatelská služba, ale určitě každý z nás má okolo sebe každodenní zdánlivě obyčejné příběhy lidí, kteří hledají nebo volají o pomoc. Někdy jim brání překonat strach, ostych a obavy udělat první krok do velkého neznáma. Totiž rozhodnout se a požádat o pomoc, o které ani možná nevědí, že existuje a může být nablízku. Pokud právě v těchto životních příbězích začneme být všímaví a hrát byť i nepatrnou roli, využijeme umění těmto lidem naslouchat a poradit, můžeme je přinejmenším nasměrovat zpátky na aktivní cestu jejich životem, prodloužit jim ho a usnadnit. A co je podstatné, vrátit jim již zmíněné devizy pomoci, naděje a radosti. Ale mnohdy jim i prostě ‘jen zachránit život‘.
Je to jednoduché, nebojme se a buďme všímaví, jsme tady pro Vás a rádi Vám pomůžeme,“ uzavřel Petr Lachnit.